Skladování brambor?

05.11.2020

Co děláme špatně?

Ano, tuhle otázku jsme si položili každý z nás. Právě proto si teď trochu víc přiblížíme jak správně skladovat. Samozřejmě co je nejdůležitější je VĚTRÁNÍ A TMA. 


Proces 

Nechte brambory 1-2 dny dokonale oschnout a pak je umístěte v nízké vrstvě na 10 až 14 dní do tmy do suchého prostoru, kde teploty dosahují kolem 15 ˚C. Zahojí se drobné rány a vytvoří se zesílené hojivé pletivo, jež bude hlízy lépe chránit.

Poté je přemístěte do vlastního vydezinfikovaného skladovacího prostoru. Nejlépe do vrstvy bedniček nebo přepravek tak, aby spodní neležela přímo na zemi, ale například na jedné prázdné bedničce obrácené dnem vzhůru. Tím se zajistí spodní provětrávání. Hlízy je možné skladovat i volně, ve vrstvě vysoké maximálně 1 m. Skladované brambory si zachovají svou kvalitu, pokud budou neustále ve tmě.

Jak zabránit klíčení

Také vyšší teploty jsou pro uskladnění škodlivé. Čím vyšší teplota nad 6 ˚C a čím je delší doba skladování, tím budou vyšší ztráty způsobené klíčením. V období od sklizně do konce roku nebývá problém uskladnit brambory v teplejších prostorách (kolem 10 ˚C), obtížnější je zamezit klíčení po Novém roce.

Proč je tomu tak? Po sklizni je hlíza v klidovém stadiu (dormanci), neklíčí ani při příznivých teplotních podmínkách 18-20 ˚C. Může za to hladina hormonů (fytohormonů), která hlíze říká, že ještě nenastal ten pravý čas. Zhruba po dvou měsících se ale hladina hormonů zvýší, hlíza se "probudí" a začíná klíčit. Právě teplota v rozmezí 4-6 ˚C dokáže významně klíčení omezit. Ale při dlouhodobém skladování až do letních měsíců následujícího roku není zpravidla možné držet ve skladech tak nízké teploty, a tak si výrobci brambor pomáhají chemickými přípravky, kterými klíčení potlačují.

Řešení pro každého, kdo nemá sklep, založíme si KRECHT

Dokážete si vypěstovat nebo zakoupíte naše brambory, ale žádné vhodné prostory ke skladování nemáte? I pro vás existuje řešení, i když se může zdát trochu vtipné. Vybudujte si krecht! Krechtování je tradiční metoda skladování venku a založení krechtu zvládne opravdu každý.

Na vhodné volné ploše venku, nejlépe chráněné před silnými mrazy, vyhloubíte základnu zapuštěnou 20 cm do země. Další rozměry se řídí množstvím (hmotností) brambor, které se chystáte skladovat. (Orientačně při šířce základny krechtu 80 cm se na každý běžný metr délky do krechtu vejde asi 350 kg brambor.)

Do jámy se nasype vrstva brambor, zakryje se pískem, izolační vrstvou stlačené slámy vysokou 20 cm a poté vrstvou hlíny 20 cm silnou. Je-li jáma hlubší, lze ukládat další vrstvu brambor, izolace a hlíny. Nad krechtem je třeba vybudovat slaměnou stříšku, aby voda při dešti stékala mimo uskladněné brambory.


Před příchodem mrazů zesilte vrstvu hlíny nejméně na dvojnásobek a zasypejte slámou i hlínou hřeben. Velmi důležité je izolaci neustále upravovat podle průběhu povětrnosti. Samozřejmě existuje řada modifikací krechtování daná zkušenostmi i mírou "kutilství".

Podmínkou úspěchu je také zajištění větrání. U větších krechtů tuto funkci plní spodní větráky (svislé trojboké hranoly, sbíjené z latí o rozměrech 30 cm, odvádějí vzduch ze spodních vrstev vzhůru). Při menším množství skladovaných brambor postačí horní větrání buď samotným hřebenem zakrytým jen slámou, nebo zhotovením dřevěného žlábku položeného na hřeben krechtovaných brambor.

Ať už zvolíte jakoukoliv metodu, sklad, sklep nebo krecht, nejdůležitější bude vaše zkušenost a z toho plynoucí vylepšení pro další sezonu.

S krechotováním nemáme zkušenost, ale známe tuto metodu, tak ji zkuste a dejte nám vědět.